Řetězce jsou v programování nejen pasivními úložišti dat, ale skýtají také široké možnosti manipulace. Tato stránka představuje nejpoužívanější operace, které jsou implementovány ve většině programovacích jazyků. Konkrétní syntaxi všech zmíněných operací v jednotlivých jazycích naleznete na stránce o syntaxi. První dvě z těchto operací jste již při řešení úloh Pardubického hackera jistě využili.
- Načtení standardního vstupu za předpokladu, že data na stdin přicházejí ve formě textu, obvykle prostřednictvím konzole.
- Vypsání na standardí výstup, čili opačný proces k předchozímu bodu.
- Převod velikosti písmen na malá nebo velká.
- Ořezání bílých znaků (mezery, tabulátory, zalomení řádku aj.) na začátku a na konci řetězce.
- Spojování dvou nebo více řetězců (ať už proměnných, nebo i pevně zadaných v kódu) do jednoho delšího.
- Podřetězec: Získání části řetězce podle určených indexů, popř. délky.
- Rozdělení řetězce na podřetězce na základě zadaného oddělovače; výsledkem je pole těchto podřetězců.
- Hledání znaku nebo delšího podřetězce, konkrétně zjištění indexu prvního takového výskytu.
- Nahrazení prvního nebo všech výskytů zadaného znaku nebo podřetězce jiným znakem nebo řetězcem.
- Zřetězení prvků pole do jednoho řetězce určeným oddělovačem, který se ve výsledku bude nacházet mezi jednotlivými prvky.